|
|
Revoltující člověk v próze Graciliana Ramose
Homolková, Petra ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Hlavní cílem předkládané práce je poukázat na spřízněnost tvorby brazilského spisovatele Graciliana Ramose (1892-1953) s francouzským filozofem a literátem Albertem Camusem (1913-1961). Konkrétně se v ní zaměřujeme na motiv camusovské revolty ve třech Ramosových prozaických dílech, a to Vyprahlých životech (1938), Úzkosti (1936) a Statku São Bernardo (1933). V první části diplomové práce jsou nejprve stručně představeny literární a filozofické charakteristiky existencialismu. První kapitola je zasvěcena objasnění Camusova přínosu filozofii existence a jeho konceptu revolty, a to na základě analýzy jak jeho filozofických děl, tak beletristických. Následující kapitola se zaměřuje na představení životní a literární dráhy Graciliana Ramose. Poté se již věnujeme třem výše uvedeným Ramosovým prózám ve snaze nahlédnout v nich některá existenciální témata, jakými jsou pocit osamocení, úzkosti, vzpoura vůči společnosti a jež všechny (tu více, tu méně) propojuje motiv neschopnosti vzájemného porozumění.
|
|
|
Naděje a smysl člověka: srovnání pojetí lidské existence u Gabriela Marcela a Alberta Camuse
Klimešová, Pavlína ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
72 Abstrakt První část práce se zabývá filosofií Gabriela Marcela. Tato část začíná úvodním medailonem o autorovi, včetně zasazení jeho myšlení v kontextu dějin filosofie. Dále je přiblížen pocit bytí, který člověk, dle autora, potřebuje v sobě zacítit, aby tak mohl vstoupit na cestu prozření. Pocit bytí je ale bohužel u dnešního člověka často ztlumený. Poté je představeno autorovo pojetí stavu zajetí člověka. Zajetí je podkladem pro následné hluboké vysvětlení autorovy metafyziky naděje. V závěru této části je síla a důležitost naděje vykreslena na stavu člověka, pro kterého ani smrt jemu milované bytosti neznamená její zaniknutí. Druhá část práce je věnovaná filosofii Alberta Camuse, který je též v úvodu stručně představen, včetně jeho zasazení filosofického systému. Poté je představen pocit absurdna, bez kterého filosofii tohoto autora nelze pochopit. Dále je autorova základní filosofie otevřena výchozí otázkou, tedy otázkou po sebevraždě, kterou se autor ptá, zda lidský život má cenu takovou, aby byl žit. Tato výchozí otázka je také odrazovým bodem Camusovy ústřední myšlenky, která je následně plně znázorněna na Mýtu o Sisyfovi. Téma naděje a smyslu člověka v podobě Camusovy revolty je osvětleno v poslední části, věnované tomuto filosofovi. Třetí a výsledná část práce se zabývá srovnáním pojetí tématu...
|
|
|
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
|
|
|
Existencialismus a jeho pojetí člověka
RAPČANOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá zkoumáním konkrétních prací Alberta Camuse a Gabriela Marcela se zaměřením na jejich otázku hodnot člověka. Cílem je poukázat na dvě podoby existenciální filozofie týkající se lidské existence v jejich vybraných dramatech. Práce je rozdělena do kapitol. V první kapitole nalezneme základní charakteristiku existencialismu a jeho vývoje. Druhá a třetí kapitola se zabývá Camusovo a Marcelovo pojetím filozofie. V těchto kapitolách bude v případě Camuse nastíněna problematika sebevraždy, revolty, absurdna a smyslu bytí. V případě Marcela bude řešena problematika duality být a mít, vztah já-ty, lásky, naděje, smrti, svobody a víry. Diplomová práce vyúsťuje v navazujících kapitolách, kde nalezneme porovnání existenciálních motivů v tvorbě autorů.
|
|
|
Minulý čas v díle Alberta Camuse z hlediska překladu
Geierová, Marie ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Diplomová práce zkoumá význam jednotlivých minulých časů použitých Albertem Camusem v jeho románech Cizinec a Pád a možnosti jejich převodu do češtiny. Předkládaná práce je zaměřena teoreticko-empiricky. Teoretická část obsahuje přehled francouzských minulých časů a jejich významů, zabývá se rovněž jejich funkcemi v rámci narativního textu. Usiluje o vystižení specifik použití francouzských minulých časů v analyzovaných dílech Alberta Camuse. Opomenuty nejsou ani možnosti, jimiž pro vyjádření minulosti disponuje čeština. Empirická část je věnována analýze existujících českých překladů románů Cizinec a Pád s důrazem na zachycení významů minulých časů definovaných v teoretické části. Pomocí překladů hledá v češtině prostředky pro vytvoření ekvivalentního účinku a srovnává přístupy překladatelů. Klíčová slova: minulý čas v literárním textu, passé composé, passé simple, imperfektum, plusquamperfektum, Albert Camus, Cizinec, Pád
|
|
| |
|
|
Revoltující člověk v próze Graciliana Ramose
Homolková, Petra ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Hlavní cílem předkládané práce je poukázat na spřízněnost tvorby brazilského spisovatele Graciliana Ramose (1892-1953) s francouzským filozofem a literátem Albertem Camusem (1913-1961). Konkrétně se v ní zaměřujeme na motiv camusovské revolty ve třech Ramosových prozaických dílech, a to Vyprahlých životech (1938), Úzkosti (1936) a Statku São Bernardo (1933). V první části diplomové práce jsou nejprve stručně představeny literární a filozofické charakteristiky existencialismu. První kapitola je zasvěcena objasnění Camusova přínosu filozofii existence a jeho konceptu revolty, a to na základě analýzy jak jeho filozofických děl, tak beletristických. Následující kapitola se zaměřuje na představení životní a literární dráhy Graciliana Ramose. Poté se již věnujeme třem výše uvedeným Ramosovým prózám ve snaze nahlédnout v nich některá existenciální témata, jakými jsou pocit osamocení, úzkosti, vzpoura vůči společnosti a jež všechny (tu více, tu méně) propojuje motiv neschopnosti vzájemného porozumění.
|
|
|
Srovnání filosofických a etických motivů v literárním díle Alberta Camuse a Jean-Paul Sartra
Bečvářová, Lenka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
ZÁVĚR Má diplomové měla za cíl komparaci názorů Jean-Paul Sartra a Alberta Camuse na téma existenciálních a filosofických motivů v jejich literárním díle. Pokusila jsem se na základě vybraných filosofických a literárních děl porovnat výskyt jednotlivých existenciálních kategorií u obou autorů, kteří jsou řazeni do francouzské větve ateistického existencialismu. Má práce se v první kapitole zabývala základní charakteristikou existenciální filosofie a jejími proměnami mezi dvěma válkami a následným šířením filosofického směru do poválečné Evropy, kde zaznamenal velký úspěch v několika různých odvětvích. Větší prostor v této kapitole dostal právě existencialismus francouzský, jehož cílem bylo zkoumat a následně popisovat konkrétní existenci, přičemž lidská existence je zde ztotožňována se svobodou. Francouzský existencialismus se stal především zásluhou Jean-Paul Sartra tím nejvýznamnějším. Následující dvě kapitoly stručně zmapovaly životní osudy Sartra a Camuse, protože život autorů filosofických a literárních děl se vždy s vlastním dílem pojí. Součástí druhé a třetí kapitoly je rozbor vybraných děl obou autorů, přičemž jsem neopomenula jejich tvorbu filosofickou a literární, jejíž součástí je také tvorba dramatická, pomocí které jsem prezentovala především myšlenky Jean-Paul Sartra. Kapitolu a tvorbě obou...
|
host ::
RSS.